Příběhy Impéria (recenze)
Příběhy Impéria jsou dalším českým kolečkem do obrovského světového stroje her na hrdiny. Bystrý čtenář se ale zeptá – proč se o něm zmiňujeme právě u nás? Odpověď je ještě jednodušší – Příběhy Impéria jsou prodchnuté duchem steampunku skrz na skrz.

Imperiální systém
Pánové Kryštof a Jonáš Ferencovi se pokusili naplnit anglickou zkratku RPG doslova – hraní rolí by skutečně mělo být tím hlavním ve hrách na hrdiny. K tomu jim dopomohl stále populárnější herní systém FATE. Ruku v ruce se současným světovým trendem odklánění se od matematických orgií nám předkládají hru, kterou se dá bavit a která se dá hrát se čtyřmi kostkami a jedním papírem a tužkou pro každého hráče. Právě ony kostky mohou být pro některé z vás neobvyklé – hraje se s šestistěnými FUDGE kostkami (viz obrázek). Pravidla je možná lépe nazvat „průvodce herním světem“, než pravidly v původním slova smyslu.

Ale teď už k samotné implementaci systému – systém je triviální a rychle přejde do krve, klade větší nároky na fantazii a aktivnější zapojení hráčů, u některých skupin může vést až k zatlačení Vypravěče do pozadí a zmutování příběhu ve strašlivé monstrum nepodobné původnímu námětu. Tvorba postav se uskuteční navržením její historie a určení několika dovedností, cílů a aspektů osobnosti, podle na osobnosti postavy. Tento styl je mnohem více „příběhový“ než nekonečné armády šablonovitých elfů kouzelníků a trpasličích válečníků v klasických RPG typu DrD a AD&D. Postavě vdechnete život a duši právě pro ten který příběh – díky až absurdně širokému záběru světa a relativní specializaci postav na prostředí je nutné se na tom, kde se bude hrát a jak, podrobněji dohodnout předem. V knize je tvorba postavy popsány dobře, ukázkové postavy jsou nápadité a místy i vtipné.
Při samotném hraní bylo házení kostkami značně omezeno – a to na (v podstatě jediný) mechanismus – konflikty. Hodem čtveřice FUDGE kostek (na kterých naleznete jen plusy, mínusy a prázdná políčka) určíte směr, jakým se konfliktní situace bude ubírat, výsledek poupravíte o případné dovednosti a body osudu a hrajete dál – inciativu zde často přebírají hráči a sami vypráví, jak situace pokračovala. Vzájemným „licitováním“ možností pokračování jsou hráči a Vypravěč nuceni přemýšlet o směřování příběhu jako celku, o jeho logičnosti a smyslu. A vůbec je stavba příběhu a samotná herní zkušenost rozdílná oproti klasickým hrám – skupina hráčů kupříkladu zdaleka nemusí být tak soudržná a chodit všude spolu jako obvyklý model „Společenstva Prstenu“, ale je mnohem volnější a přesto poskytuje dostatek zábavy i pro hráče, kteří právě nehrají.
Bojový systém je taktéž založen na výše popsaných konfliktech. Celkově zkracuje souboje na minuty a nabízí mnohem barvitější a akčnější pojetí. K patům nedochází, ale je zapotřebí hrát s disciplinovanou skupinou přátel, která nebude hru kazit nesmyslnými návrhy. Obecně lze tímto systémem simulovat jak cikánské férovky z temných uliček tři proti jednomu tak bitvy celých armád o tisících mužů.
Párou poháněný svět

Příběhy Impéria jsou zasazeny do časů, kdy bylo britské impérium v největším rozmachu. Viktorie vládla čtyřem stům milionům duší a s vyjímkou Antarktidy není světadílu, kde by neměla své državy. Domovské Ostrovy bují průmyslovou revolucí a vyváží „civilizaci“ do celého světa. Viktoriánská éra se může jevit jako uzavřené prostředí, které poskytuje pouze omezený prostor pro tvorbu příběhů a variaci prostředí – a autoři hry si dali velmi záležet, aby vám ukázali, jak by byl tento dojem mylný a jak neskutečně pestrý je herní svět. Zřejmě by to ani jinak nešlo, přece jen obecné povědomí o steampunku a celé této éře je dosti mizivé i mezi fandy fantasy a science fiction. Plné dvě třetiny celé takřka dvousetstránkové příručky obsahuje popis různých koutů tehdejšího světa a rady jak do nich zasadit příběh – Anglií a Walesem počínaje a Ďábelskými ostrovy konče. Nechybí ani seznam šestadvaceti námětů, které lze použít při tvorbě vlastních dobrodružství, stejně tak na samotném konci nalezneme ukázkové dobrodružství. Autoři dosahují (na hru na hrdiny) až ohromující faktografické přesnosti – souhrn informací o jednotlivých oblastech zdaleka není povrchní a i v logicky omezeném prostoru naleznete základní informace, které potřebujete k dobré a zábavné hře.
Nesmírná šíře světa ale není jediná výzva, se kterou bylo potřeba se vypořádat. Další velkou výzvu nabídlo nutné zkombinování magie a vědy do fungujícího, vnitřně si neodporujícího celku. A je pravdou, že tady lze nalézt pár mezer. Zdejší magie je zcela anarchistická a není spoutána ani rámcovými pravidly. Tenhle volný systém funguje u lidských povah a dovedností při designu a fungování příběhu – jednoduše proto, že hráči jsou lidé a ví jak lidé myslí a jak se chovají ve skutečném životě. Jenomže magii nikdo z nás nezná a nepoužívá, tedy aspoň ne takovou, jakou nalezneme ve fiktivních příbězích, a i když autoří radí vyhnout se fireballům a kyselinovým šípům vystřiženým ze Zapomenutých říší, přesto jde pořád o kouzla a kouzla neznají hranic. A to může klást až znepokojivé nároky na Vypravěče, který má jinak práci celým systémem ulehčenu. Ruku v ruce s magií jde taktéž zapojení různých kouzelných tvorů – ve zdejším případě hlavně na ty z ostrovních legend, tedy skřítky, skřety, elfíky a troly z různých koutů Ostrovů. Implementace vědy je naopak parádní a kromě množství potenciálních zápletek může nabídnout také zajímavé herní paradoxy a střety civilizací (obsidiánovou dýkou jen těžko ublížíte někomu, kdo stojí dvacet kroků od vás a svírá ve zpocených rukách henryovku). Hra v podstatě poskytuje jakousi syntézu hlubin magie (tajuplné obřady v křídovém pentagramu, …) a výšin vědy (armáda automatonů hloubících londýnské metro, …). A to celé flexibilně modifikovatelné podle chuti hráčů či konkrétních inpirací.
Do stroje a hlouběji
Příručka je krásná. Velikostně je někde mezi A4 a A5. Ilustrace jsou nápadité, roztomile čáratý styl postav kombinovaný s realistickými obrázky předmětů a neméně stylovými mapami vytváří dojem luxusního zboží. A nehraje jenom na „vau“ efekt. Laťku drží i sazbou, kvalitou papíru a použitými vkusnými fonty – celá knížka bude klenotem vaší kolekce RPG her. Na problém však na razíte při pohledu na vazbu.
Jednoduchá lepená vazba skvěle vyhovuje komiksovým sbírkám, které čtete jednou ročně nebo galerijním publikacím, které dostanete na vernisáži, ale pro dvousetstránkovou knihu, kterou budou hráči otevírat několikrát za sezení a která bude neustále pod vlivem chipsového deště, prstů mastných od prejtu co byl k obědu a koly vyprsknuté při Bernadettině hysterickém smíchu, by se hodila kvalitnější vazba. I když se mi za dvě sezení, která jsem s ní odehrál, nepodařilo knihu nijak poškodit, z vlastní zkušenosti s podobnými příručkami mohu garantovat, že za půl roku aktivního hraní si budete muset dávat pozor, abyste někde neztratili uvolňující se listy. Knihu by lepší úprava samozřejmě (možná až příliš) prodražila a tudíž je postup vydavatele pochopitelný, nikoli však žádoucí. Do průvodce je taktéž vložen minimalistický osobní deník určený k volnému kopírovaní (ke stažení) vyvedený v náležitě stylové úpravě.
Příručku pořídíte za přijatelnou cenu čtyř set korun a když přihodíte dalších sto padesát, dostanete i kostky v sáčku s herním designem. Případné zvědavce, co nechtějí kupovat zajíce v pytli, bych pak upozornil na zdarma dostupnou „lite“ verzi, která vás infikuje a donutí hru zakoupit. Na oficiálním webu taktéž naleznete doprovodnou komiksovou sérii ve stejném grafickém stylu, v jakém je vyvedena celá kniha.
Kulí mezi oči
Příběhy vzešly z malých poměrů a limitovány češtinou bohužel nezamíří tak vysoko, jak by mohly. Soustředění na tvorbu skutečných příběhů v kombinaci s neobvyklým prostředím poskytuje neotřelý herní zážitek. Na jednu stranu jsou jen další žánrovou odbočkou v portfoliu her systému FATE, na druhou stranu jsou jedinečné svou obsáhlostí, propracovaností a hlavně duchem Impéria, duchem steampunku. Lze je s čistým svědomím a planoucím nadšením doporučit pro každého, kdo jen zavadil o hry na hrdiny a/nebo steampunk.
Tento článek není PR oznámení, ale nezávislá recenze. Recenzní výtisk laskavě poskytlo nakladatelství Mytago, vydavatel hry.






Dobře napsaná recenze, jsem úplně stejného názoru. Snad Ježíšek ty čtyři stovky přežije…